• Tandemové seskoky

    Tandemový seskok je ten správný adrenalin pro Vás!

    Také se Vám občas zdá, že je celý svět nudný? Nezoufejte! Volný pád z výšky 4000 metrů Vám určitě rozproudí krev v žilách!

  • AFF kurzy

    Staňte se doopravdovým parašutistou!

    AFF kurz je moderní a rychlý způsob jak zvládnout techniku volného pádu. Při tomto kurzu se Vám věnují dva instruktoři a kameraman, který seskok natočí.

  • Vyhlídkové lety

    Vyfoťte si svůj dům z výšky! Natočtě si průlet nad ním!

    Nabízíme Vám lety nad vámi zvolenou lokalitou, za vámi určeným účelem, jak ve všední dny, tak o víkendech!

Řešení zvláštních situací

Nedá se však říci, že parašutismus je mimořádně rizikový sport.

zvláštní situace

Tak jako při každé činnosti, tak i při provozování parašutismu se můžeme dostat do situace, která je nebezpečná a při nezvládnutí sebou nese riziko zranění, či dokonce smrti.

Nedá se však říci, že parašutismus je mimořádně rizikový sport. Je mnohem bezpečnější než některé tzv. bezpečné sporty. To je dáno již tím, že veškerá činnost, a i příprava k ní, je na každém kroku opakovaně a důkladně kontrolována. Každý parašutista si je vědom možných fatálních následků opominutí bezpečnostních pravidel, nedbalosti při přípravě či riskantního chování. Je smutnou skutečností, že drtivá většina všech mimořádných událostí je způsobena tzv. „lidským faktorem“, tj. výše zmíněnými příčinami nehod. Nepředvídatelná a neodvratitelná závada na výstroji je příčinou nehody pouze v zanedbatelném procentu těchto událostí. Ve světle těchto skutečností je přirozené, že je velmi důležitý nácvik řešení situací, jež svých charakterem vedou k ohrožení zdraví a života parašutisty. Znalost a schopnost řešení těchto zvláštních situací riziko zranění podstatně sníží.

Obecně je nutno

  1. Přesněji posoudit vzniklou mimořádnou situaci.
  2. Řešit tuto situaci - správným způsobem a správnou rychlostí.
  3. Důležité je zachovat rozvahu a řešit situaci s chladnou hlavou. Rozhodnout se rychle a bezchybně.
  4. Je nutné otevírat hlavní padák v takové výšce, abychom měli ještě dost času na event. řešení komplikací při jeho otevírání.
  5. Musíme si uvědomit, v jaké výšce se nacházíme, a kolik času můžeme strávit rozhodováním.
  6. Pokud se rozhodneme pro odhození hlavního padáku, provedeme to do výšky 500 m nad terénem.
  7. Je dobré se naučit otevírat padák v jedné stabilní výšce, což nám pomůže lépe se orientovat při řešení nepředvídané situace.

Způsoby řešení mimořádných situací

  • Odstranění závady.
  • Upuštění od seskoku.
  • Otevření záložního padáku.
  • Odhoz hlavního padáku a otevření záložního padáku.
  • Jiné.


Zvláštní situace, které mohou vzniknout, můžeme rozdělit do tří základních skupin:

  • zvláštní situace před otevřením padáku,
  • zvláštní situace vzniklé při otevírání padáku,
  • zvláštní situace vzniklé po dobu klesání na padáku.

Zvláštní situace vzniklé před otevřením padáku

Do této skupiny zařazujeme závady na výstroji zpozorované při stoupání letadla, předčasné otevření padáku nebo padáků a nouzové opuštění letadla.

Před každým výskokem je třeba pečlivě zkontrolovat svoji výstroj. To znamená, zkontrolovat si upevnění výškoměru, přilby, všech uvolňovačů a od instruktora si nechat zkontrolovat uzavření obalu padáku, čímž se vyvaruješ předčasného otevření hlavního nebo záložního padáku. Nesmíš zapomenout ani na aktivaci používaného zabezpečovacího přístroje - každý typ dle uváděných provozních instrukcí. Taková „poslední kontrola“ je nutná před každým výskokem a provádí ji každý parašutista během stoupání letounu. Tento již zmiňovaný kontrolní „rituál“ posílí tvoji mysl a dodá potřebnou jistotu před výskokem.

Pokud zjistíš jakoukoliv závadu na výstroji, upozorni na ni svého instruktora, který posoudí, zda lze závadu odstranit (a toto hned učiní), nebo zda je nutné od seskoku upustit.
V případě předčasného otevření hlavního nebo záložního padáku na palubě letadla okamžitě uvědom instruktora a po konzultaci s ním se přesuneš dále od dveří, abys předešel nebezpečí naplnění vrchlíku v letounu. O opětné zabalení se na palubě letounu nepokoušej (je nutno zjistit a odstranit příčinu závady- utržené zavírací poutko, závada zabezp. přístroje, aj.).
Jestliže dojde k předčasnému otevření padáku ve dveřích a tobě se nepodaří padák okamžitě vtáhnout zpět do letadla, pak vyskočíš za plnícím se vrchlíkem a přistaneš na otevřeném padáku - samozřejmě, pokud je funkční.

V případě nutnosti nouzového opuštění letadla se všichni na palubě řídí pokyny pilota –vysazovače, (ty přesně plníš a řídíš se pokyny svého instruktora). Podle výšky se rozhodneš otevřít záložní, nebo hlavní padák (toto bude jeden z pokynů tvého instruktora).

Pod hranicí 500 m je nutno vždy použít záložní padák!!!

Zvláštní situace vzniklé při otevřením padáku

Po vytrhnutí uvolňovače se nic neděje:

Jestliže jsi si jist, že jsi uvolňovač vytrhl a po uplynutí doby předpokládaného plnění vrchlíku se nic neděje, pohledem se přesvědčíš, jestli nemáš „přisátý“ výtažný padáček . Změnou polohy těla při tomto manévru by se měl padáček dostat do proudu vzduch a mělo by proběhnout naplnění vrchlíku. Jestliže se ani po tomto manévru nic neděje, otevřeš záložní padák - tj. podíváš se na uvolňovač záložního padáku na levém popruhu, uchopíš jej levou rukou (nasunutím palce do uvolňovače) a vytrhneš jej.

Nemůžeš najít uvolňovač:

Jestliže nemůžeš najít uvolňovač, nebo se ti vysmeknul z ruky, pokusíš se jej ještě najít. Jestliže se ti to nepodaří ani na druhý pokus, otevřeš záložní padák. Takový způsob řešení situace - přímé otevření záložního padáku - použiješ i v případě, že padáš nekoordinovaným a neovládaným volným pádem a nemáš přehled o své výšce nad terénem.
Padáček s kontejnerem odskočil, ale vrchlík zůstal v kontejneru:

Šňůry jsou buď rozvinuty, nebo nad tebou vlaje jen výtažný padáček.

V tomto případě dál padáš volným pádem. Neváháš a provedeš již výše popsaný odhoz hlavního padáku. Nejprve se přesvědčíš, zda držíš správný uvolňovač a potom ho oběma rukama vytrhneš. Odhoz hlavního vrchlíku iniciuje otevření záložního padáku (spřažením volných konců s uvolňovacím trnem záložního padáku), leč pro jistotu ještě vytrhneš madlo uvolňovače záložního padáku na levém předním podélném popruhu.

Nafouknutí obou padáků (hlavní i záložní padák):

Jestliže provedeme otevření hlavního padáku v menší výšce než je učeno může dojít k aktivaci přístroje na záložním padáku a během klesání na hlavním padáku nám přístroj otevře záložní padák a ten se začne nafukovat, zde okamžitě provedeš odhoz hlavního vrchlíku - razantně zatáhneš oběma rukama za madlo odhozu hlavního vrchlíku (umístěném na pravém podélném předním popruhu), a tím uvolníš tříkroužkový upevňovací zámek volných konců vrchlíku. Odhozem předejdeš nebezpečí zapletení obou vrchlíku do sebe.

Vytvoření tzv. „podkovy“:

Výtažný padáček se ti, vlivem nevhodné polohy těla, nebo končetin, namotal na ruku či nohu a spojovací lemovka s kontejnerem, šňůrami a popruhy vytváří „podkovu“ mezi namotaným padáčkem a tvými rameny, ke kterým jsou popruhy tzv. „tříkroužkovým zámkem“ připnuty.

Rychlost pádu se podstatně nemění. Zde je nutno uvolnit výtažný padáček z končetiny, následně hlavní vrchlík odhodit (pravděpodobně jsou zapletené šňůry) a otevřít záložní padák.
V případě, že se ti nezdaří uvolnit výtažný padáček z končetiny, následuje provedení odhozu hlavního padáku a otevření záložního padáku.

Rotace do pravé nebo levé strany:

Padák nejprve odbrzdíš a pokusíš se zjistit příčinu rotace. Případnou rotaci se pokusíš zastavit polovičním stáhnutím opačné řídící šňůry. Když se nedaří rotaci zastavit, nebo rotaci zastavíš až stažením řidící šňůry přes poloviční brzdění (tj. pod úroveň ramene), provedeš odhoz hlavního padáku s následným otevřením záložního padáku.

Vrchlík se nenaplnil, nebo se naplnil jen částečně:

V tomto případě padáš stabilizovaným pádem značnou rychlostí po nohách. Odbrzdíš padák oběma řídícími šňůrami a třikrát zapumpuješ na délku celých paží. Pokud se padák ani po tomto manévru nenaplní vzduchem, provedeš odhoz hlavního padáku výše popsaným způsobem s následným otevřením záložního padáku.

Výtažný padáček se zachytil pod otevřeným vrchlíkem:

Toto je způsobeno nevhodnou polohou při otvírání, nebo špatným zatížením vrchlíku. Tato závada většinou nevyžaduje odhoz hlavního padáku, proto po ověření letových vlastnosti vrchlíku můžeš pokračovat v letu - samozřejmě za zvýšené opatrnosti a s přistáním do parakotoulu.

Šňůra přes vrchlík:

V tomto případě je vrchlík hlavního padáku pravděpodobně nefunkční, proto provedeš odhoz hlavního padáku již popsaným způsobem s následným otevřením záložního padáku.

Krajní kanály se nenaplnily vzduchem:

Nejprve padák odbrzdíš. Po trojnásobném zatáhnutí za řídicí šňůry na délku celých paží by se měly kanály naplnit. Tento manévr použiješ i v případě uvíznutí brzdícího dečky „slideru“ ve vrchní části šňůr. Jestliže je tento manévr neúčinný a kanály zůstávají nenaplněny, vyzkoušíš funkčnost (letové vlastnosti) padáku polovičním brzděním (stáhneš kolíky do úrovně ramen). V tomto režimu by měl vrchlík zůstat nedeformovaný a nosný. Jestliže dochází k deformaci vrchlíku s rychlým klesáním nebo je nenaplněno více jak pět kanálů, provedeš odhoz padáku s následným otevřením záložního padáku. Stejně reaguješ (odhozem) i v případě setrvávání brzdící dečky v horní poloze.

Roztržený vrchlík nebo nosné šňůry:

Zde záleží na rozsahu poškození, a tím na ovlivnění aerodynamických vlastností padáku. Po kontrole funkčnosti (tj.vyzkoušíš, jak padák reaguje na zatáčení a brzdění) se rozhodneš, buď pro přistání na tomto vrchlíku - při zvýšené míře opatrnosti, nebo pro odhoz hlavního padáku.

Indikací pro odhoz je:

  1. Utrhnou se více jak 2 nosné šňůry.
  2. Je roztržen (poškozen) vrchlík hlavního padáku.

Roztržená nebo zamotaná řídící šňůra:

Při roztržení řidící šňůry odbrzdíš nepoškozenou řídicí šňůru, tím zabráníš případné rotaci padáku. Padák poté řídíš pomocí funkční řídící šňůry a zadního popruhu na straně poškozené šňůry.

Jestliže se zaplete řídící šňůra do nosných šňůr, pokusíš se ji uvolnit, a pokud se ti to nepodaří, postupuješ výše popsaným způsobem.
Na poškozeném vrchlíku přistáváš přesně proti větru a do parakotoulu.

Stočené nosné šňůry (závity):

V tomto případě není potřeba hlavní padák odhazovat - snaž se šňůry roztočit proti směru závitů roztahováním volných konců od sebe a rotací těla. Po roztočení závitů brzdící dečka většinou sjede dolů a vrchlík je plně schopný letu.

Je důležité si uvědomit, že každá závada může být jiná, a proto je nutné každou závadu též individuálně řešit. Rozhodující je, kolik času k řešení závady máš, jestli padáš nebrzděným volným pádem, či jestli nad tebou vlaje špatně naplněný vrchlík (a padáš po nohou, vyšší rychlostí). Na základě těchto skutečností se rozhoduješ buď k okamžitému otevření záložního padáku, či k event. pokusům o odstranění závady.

V případě jakékoliv nejistoty volíme ten nejbezpečnější způsob - odhoz hlavního vrchlíku s následným otevřením záložního padáku.

Zvláštní situace vzniklé při klesání

Srážka s jiným parašutistou:

Po otevření padáku je nutné se co nejdříve zorientovat ve svém okolí, a tím předejít možné srážce s ostatními parašutisty - ač se to nezdá, pohyb na padáku je poměrně rychlý a i při rychlých reakcích zde hraje roli setrvačnost a zpožděná reakce padáku na manipulaci s řídicími šňůrami. Jestliže je srážka již nevyhnutelná, rozpřáhneš paže a nohy široce od sebe, aby ses nezapletl do šňůr nebo vrchlíku svého kamaráda. Potom, v případě, že tato situace nastane, většinou dolní parašutista provede odhoz hlavního padáku a pokračuje na záložním padáku a horní parašutista se snaží zbavit vrchlíku, v němž uvízl (pokud nemůže bezpečně pokračovat i s vrchlíkem), event. někdy se jeví vhodnější a bezpečnější provést též odhoz a seskok dokončit na záložním padáku.

Přistání na stromy:

V případě přistávání na stromy je nutné padák přibrzdit na padesát procent. V tomto režimu je dopředná rychlost nižší a náraz na strom není tak tvrdý. V případě, že strom mineš, stále máš určitou dopřednou rychlost, umožňující ti bezpečně přistát. Nejdůležitější je pokusit se na stromě zachytit, aby nenásledoval pád ze stromu - v případě, že by foukal silný vítr a vrchlík by měl snahu tě se stromu strhnout, provedeš odhoz vrchlíku hlavního padáku. Při přistání si chráníš tvář lokty, které držíš před tváří.

Přistání do vody:

Opět padák přibrzdíš na padesát procent, abys získal více času k rozhodování, neboť nad vodní plochou je mnohem těžší správně odhadnout výšku. V okamžiku kontaktu nohou s hladinou vody odhodíš vrchlík hlavního padáku a plaveš proti proudu nebo proti větru. Pokud by tě vrchlík přikryl, snaž se jej opatrně podplavat, ovšem tak, aby ses nezapletl do šňůr.

Přistání na dráty:

Elektrické nebo telefonní vedení je z výšky rozpoznatelné většinou pouze podle sloupů a stožárů. V případě, že telefonní vedení spatříš na poslední chvíli, můžeš se pokusit přetrhnout je před sebou nataženýma nohama a pokračovat v běžném přistání.

U elektrického vedení tzv. „vysokého napětí“ je tato možnost vyloučena, a tak nezbývá než se snažit, aby nedošlo k dotyku dvou drátů současně. Jestliže na vedení zůstaneš viset, je bezpečnější počkat na pomoc, než provádět odhoz a zranit se při dopadu z velké výšky.

     

    Videa ještě výhodněji a kvalitněji! Nyní v HD rozlišení

    Nabízíme profesionálně sestříhaná videa ve vysokém HD Ready rozlišení.

    Letiště

    Tandemové seskoky skáčeme převážně na letišti Břeclav, Jihlava, Tábor.

    Vyhlídkové lety

    Nabízíme vyhlídkové lety za velice příznivé ceny!

    Termíny tandemových seskoků

    Letiště Kunovice:

    10.08.2018 od 16:00 hodin

    11.08.2018

    Letiště Břeclav:

    ?? 18. - 19.08.2018 ??

    26.08.2018

    Letiště Jihlava:

     

    Letiště Tábor:

    04.-05.08.2018

    25.-26.08.2018

    15.-16.09.2018

    06.-07.10.2018

    Letiště Jindřichův Hradec:

    11.08.2018

    Letiště České Budějovice - Hosín:

    22.-23.09.2018

     

    Máte koupený poukaz na tandemový seskok?  

    Rezervujte si termín on-line!