Výskok

Cílem správného výskoku je 1) bezpečně opustit letoun a 2) položit tělo do proudu vzduchu tak, abys byl schopen ihned ovládat svou polohu a tím i co nejdříve zahájit činnost ve volném pádu. Jestliže se rychle naučíš správně vyskakovat, šetříš si čas volného pádu, který se ti při nesprávném výskoku zkracuje o čas potřebný na zaujmutí základní polohy.

Po opuštění letounu působí na parašutistu několik sil:

• setrvačná síla ve směru letu letounu
• gravitační síla směrem k zemi
• odpor vzduchu proti směru jeho pohybu

Tyto faktory způsobují, že dráha parašutisty po výskoku má tvar balistické křivky. V prvních okamžicích je pohyb takřka vodorovný, posléze začne převažovat působení gravitační síly a slábne vliv setrvačnosti . Tím se plynule mění pohyb dopředný v pohyb svislý.

Samotný výskok můžeme rozdělit do tří fází

1. Postavení ve dveřích: Musí být takové, aby ses mohl energicky odrazit a abys při tom nezachytil některou částí výstroje o rám dveří (dveřní otvor je nižší). Důležitý je správný nákrok a umístění rukou.
2. Počítání: Protože letoun opouští celá 3-4členná formace (student, instruktoři a kameraman) současně, je nutné mít dohodnutý signál na výskok. Používáme:
   • Ready! (připravit) nebo Ven! (pohyb no předu)
   • Set! nebo Dovnitř! (pohyb no zadu)
   • Go! nebo Ven! (odraz)
   Toto počítání musí být hlasité (aby ho slyšel každý člen formace), rytmické (bez zbytečných prodlev mezi povely) a pohyby ven a dovnitř musí být zřetelné a jednoznačné.
3. Odskok: Při odskoku se musíš dobře odrazit, nastavit proudu vzduchu celou přední plochu těla a ihned zaujmout základní polohu končetin s výrazným prohnutím trupu.